Všechny příběhy, které zde zveřejňujeme, pocházejí od skutečných lidí, z masa a kostí, jak se říká, kteří se pohybují ve světě IT. Jakkoli jsou jejich příběhy pravdivé, některé detaily musely být pozměněny – a při čtení pochopíte, proč. Naším cílem není způsobit komukoli potíže – a nejméně ze všeho našim autorům nebo jejich zaměstnavatelům. Pokud máte vlastní zajímavé zážitky, o které jste ochotni se s námi a s našimi čtenáři podělit, těšíme se na ně. A pokud se vám nechce je pilovat do stylisticky dokonalé podoby, nevadí – po dohodě s vámi je rádi připravíme k vydání.

Průšvih za 34 milionů dolarů

Naši společnost si firemní zákazníci často zvou, když u nich dojde k nějakému průšvihu spojenému s krádeží nebo s únikem dat; případ, o kterém tady bude řeč, je ale opravdu unikátní. Tentokrát jde totiž o průšvih ďábelských rozměrů - o krádež finančních dat obsahujících mimo jiné informace o pěti tisících velmi bohatých klientech; a škoda, která byla způsobena, dosáhla 34 milionů dolarů.

Skutečný příběh: Vzal jsem servery a utíkal před povodní

Nikdy bych si nemyslel, že budu psát tyto řádky – ale poté, co jsem nedávno na vlastní kůži zažil sílu matky přírody, dospěl jsem k závěru, že tohle stojí za zveřejnění. Než se dostanu k věci, musím na rovinu říci, že jsem právě zažil stresující, vyčerpávající a neuvěřitelně dlouhé čtyři dny. Většina firem v této době už má nějaké plány pro zotavení po katastrofě, ale dokud tu katastrofu opravdu nezažijete, nikdy nebudete vědět, jak to proběhne ve skutečnosti. Já už to vím.

Jak jsem chytil hackera – IT manažera

Před nedávnem jsem byl jednou velkou finanční institucí požádán, abych v ní v souladu s požadavky regulátora provedl rutinní bezpečnostní audit IT. Tato organizace je povinna provádět vyhodnocení pravděpodobnosti zpronevěry vždy po několika letech. Většina prováděných transakcí se zde pohybuje v řádu mnoha milionů dolarů.

Jak nainstalovat z Česka přes Indii server ve Francii

Jestli si nejste zcela jisti, nakolik pro vás může být následující návod důležitý, pak vězte jedno: Pracujete-li v nadnárodní korporaci, pak se to, co se stalo mně, může stát i vám. A asi z toho, stejně jako já, nebudete mít moc radost. I když se tu tedy nedozvíte nějaká ultravelká moudra, aspoň zjistíte, že v tom nejste sami.

Antispam, největší nepřítel internetu

Právě jsem nastoupil do nového zaměstnání a jednou z povinností, které jaksi spadají do popisu mé pracovní náplně, je správa e-mailového serveru. Což, po pravdě (jak všichni víme), není až taková zátěž, pokud všechno šlape, jak má, a nemusíte denně řešit desítky nově příchozích a odcházejících zaměstnanců (anebo na to máte chytré scripty, které se samy spouštějí odněkud z HR). Ale pochopitelně, kdyby všechno šlapalo tak, jak má, tak bych sem nepsal tenhle text.

Jak jsme k nám hledali nové ajťáky

Tuhle otázku si čas od času nepochybně pokládá každý zaměstnavatel: „Jak najít a přilákat ty správné zaměstnance?“ Tím myslím ty, kteří něco umí, jsou ochotní něco dělat (pro firmu, samozřejmě) a navíc jsou zrovna volní, nebo ochotní udělat změnu. My jsme letos hledali nové zaměstnance pro naše IT centrum v Brně a rozhodli jsme se to pojmout hodně netradičně.