Chybějící zaměstnanci, to už je v Česku evergreen. Z pohledu konkurence kandidátů se ale obory výrazně liší: v administrativě a dalších kancelářských oblastech bývá zájem nejvyšší, zatímco v technických a provozních oborech je reakcí na inzerát typicky méně. To je i důvod, proč firmy v těchto oborech často narážejí na nedostatek lidí a obsazování se protahuje.
Portál Jobs.cz při příležitosti 30 let od svého spuštění rekapituluje vývoj na českém pracovním trhu. Srovnání dat z let 2016 a 2025 podle jeho zástupců ukazuje, že základní „páteř“ poptávky zůstává stabilní – v čele jsou dlouhodobě prodej a obchod, administrativa a výroba. Mění se ale složení dalších nejčastěji inzerovaných oblastí: zatímco v roce 2016 byly v top 10 výrazněji zastoupené samostatné kategorie v IS/IT, v roce 2025 se do popředí posouvají stavebnictví a reality i technické obory. Tyto oblasti nyní firmy často řeší mimo jiné i kvůli nedostatku lidí, který zvyšuje poptávku a prodlužuje obsazování.
Ústup „digitální horečky“: V roce 2016 patřilo IT mezi absolutně nejvíce inzerované obory s obrovským přetlakem nabídek. Aktuálně je u části IT a technických rolí vidět nižší počet reakcí na inzerát, což firmám obsazování komplikuje. Nedostatek specialistů je tak kritický, že určité technické pozice zůstávají v nabídce otevřené i několik let.
Renesance stavebnictví a výroby: Aktuální data ukazují, že velkou část poptávky dnes drží technické a provozní obory – zejména výroba a průmysl, strojírenství a také elektrotechnika a energetika. Viditelně posiluje i stavebnictví a reality, které se v roce 2025 posunulo mezi nejčastěji inzerované obory. Poptávka po lidech v těchto oborech patří k nejrychleji rostoucím v celé ekonomice.
Obory s největší konkurencí kandidátů: Administrativa a Prodej a obchod dlouhodobě patří k oborům s nejvyšším zájmem kandidátů.
Z pohledu konkurence kandidátů se obory výrazně liší: v administrativě a dalších kancelářských oblastech bývá zájem nejvyšší, zatímco v technických a provozních oborech je reakcí na inzerát typicky méně. To je i důvod, proč firmy v těchto oborech často narážejí na nedostatek lidí a obsazování se protahuje.
Dalším z viditelných posunů je otevřenost a poptávka po flexibilitě. Ještě před deseti lety byla mzda v inzerátu raritou, dnes je uvedena u 40 % všech pozic. Mírně vzrostla také nabídka částečných úvazků: podíl nabídek kombinujících plný i částečný úvazek aktuálně představuje necelých 8 %, oproti zhruba 6 % v roce 2016. V určitých sektorech, jako je školství a vzdělávání, má navíc možnost částečného úvazku 47,2 % nabídek, což ukazuje, jak se dříve rigidní obory musely přizpůsobit nedostatku lidí.
Zatímco uplynulých 30 let bylo ve znamení digitalizace a přesunu inzerce do mobilních telefonů, příští dekáda bude zřejmě patřit umělé inteligenci. Ta do světa práce přinese revoluci v podobě hyper-personalizace a snížení administrativní zátěže. Nejde jen o technologickou změnu, ale o zásadní posun v komunikaci mezi firmou a člověkem.
„Umělá inteligence zásadně mění podobu personalistiky a trhu práce jako celku. Přináší větší transparentnost a rychlost do náboru – kandidáti mohou dostávat okamžitou zpětnou vazbu k tomu, jak jejich profil odpovídá požadavkům pozice a v čem se mohou dál rozvíjet, aby zvýšili svou uplatnitelnost. Právě tato schopnost AI ukazuje na klíčový posun: v době rychlých technologických změn bude stále důležitější kontinuální vzdělávání, rozvoj dovedností a ochota učit se nové věci. Algoritmy zároveň pomáhají zvyšovat férovost a konzistenci rozhodování, například upozorňováním na nechtěná zkreslení v hodnocení. AI nenahrazuje personalisty, ale umožňuje jim soustředit se na to nejpodstatnější – práci s lidmi, rozvoj talentů a strategické řízení dovedností, které budou rozhodovat o konkurenceschopnosti firem i jednotlivců v budoucnosti,“ uzavírá výhled do budoucna Tomáš Pavlíček z portálu Jobs.cz.
