V oboru IT a telekomunikací došlo letos k mírnému úbytku nabízených pozic, a to zejména kvůli přehodnocování náplně jednotlivých rolí, centralizaci kompetencí a slučování pracovních pozic. Firmy také začaly vyžadovat častější docházku zaměstnanců na pracoviště a zvýšily i preferenci náboru do stavu oproti B2B smlouvám s OSVČ. Hlad po lidech nicméně dále přetrvává. Mzdy v Praze na 67 % IT pozic dosahují v horním rozpětí šesticiferných hodnot; v Brně je situace podobná, na mzdu 100 tisíc a více dosáhne 57 % IT pozic. Meziročně mzdy rostly o 8-10 %. Vyplývá to z komplexního průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.
Zatímco trend přehodnocování a slučování rolí je nejvíce patrný v oblasti projektového řízení IT, trend preference náboru do stavu oproti B2B smlouvám s OSVČ je vidět napříč všemi pozicemi. „Zájem o nábor do stavu přitom nemají jen samotné firmy, z důvodu vyšší jistoty zaměstnání začaly tuto variantu preferovat i samotní IT profesionálové, a to i přesto, že práce na kontrakt je pro ně mnohdy výhodnější a dává jim větší svobodu,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup.
I přes úbytek nabízených pozic v IT stále panuje velký hlad po pracovnících. Je to dáno zejména velkým rozmachem oboru podnikových služeb, jejichž součástí jsou i IT služby a IT výzkum a vývoj, a dále pokračující digitalizací prakticky všech průmyslových odvětví. Největší nedostatek uchazečů je patrný v případě seniorních vývojářských pozic, zejména v programovacích jazycích Java, Kotlin, .NET, Angular a Objective-C. Výrazně vzrostla poptávka i po manažerech informační bezpečnosti, kteří si dnes dokážou vydělat až 200 000 Kč. Velký zájem je rovněž o vývojáře v Pythonu, kteří si nyní v Praze přijdou až na 140 000 Kč měsíčně. Ještě před 2 roky byla přitom maximální mzda pro tuto pozici na úrovni 90 000 Kč.
Zvýšený zájem zaměstnavatelů o některé pozice je spojen také s nástupem technologií umělé inteligence a strojového učení. Umělá inteligence tak v této fázi více pracovních míst vytváří než ubírá. Vedle vlastních programátorů jsou potřeba například také testeři a designéři těchto systémů. Tento sektor pak úzce souvisí i s datovou vědou, analýzou dat a vývojem aplikací business intelligence, oblastmi, kde roste hlad po lidech a spolu s ním i mzdy. Datový vědec či vývojář BI si tak v Praze může vydělat až 130 000 Kč, i když je třeba dodat, že zrovna na těchto pozicích jsou mezi minimální a maximální částkou relativně velká rozmezí, spodní hranice činí 60 000 Kč.
Významný trend v současném IT pak představuje i cloud, do průzkumu byly proto zahrnuty i pozice cloudového inženýra a cloudového architekta, v obou případech se zaměřením na nejrozšířenější cloudové technologie, tedy Amazon AWS a Microsoft Azure. I v kraji Vysočina, kde se mzdy v této oblasti pohybují na nejnižší úrovni, si cloudový inženýr/administrátor přijde na 55 – 75 000 Kč, cloudový architekt pak na 65 – 80 000 Kč.
Mzdy v IT meziročně rostly v průměru o 8-10 %, nicméně aktuálně již pomalu narážejí na svůj strop. Do budoucna tak nelze očekávat, že si udrží takové tempo růstu jako jiná odvětví. „Firmy se ovšem bez IT specialistů neobejdou a pokud jim již nemohou nabídnout další růst mzdy, musejí se snažit zaujmout benefity,“ říká Martin Malo s tím, že z nedávné průzkumu benefitů vyplývá, že k nejpopulárnějším benefitům v IT patří bonusy a prémie, flexibilní pracovní doba, dovolená 5 a více týdnů, každoroční revize mzdy a zdravotní volno. IT experti však ocení i možnost se v technologiích dále vzdělávat a rozvíjet.
Absolutně nejvyšší mzdu má dle průzkumu ředitel IT v Praze, horní hranice na této pozici dosahuje dokonce 250 000 Kč. Nejnižší mzdou v přehledu je naopak mzda administrátorů Windows nebo Linuxu v Olomouckém a Zlínském kraji a na Vysočině, kde spodní hranice rozpětí dosahuje pouze 45 000 Kč. Specialisté technické podpory 1. stupně si v těchto krajích dokonce mohou přijít jen na 35 000 Kč.
Průzkum dále ukázal, že dochází k dalšímu sbližování Prahy s jejím širším okolím stejně jako k vyrovnávání podmínek v jednotlivých regionech. Například programátoři i testeři mají jak v Praze, tak i v celém Středočeském kraji perspektivu stejného nástupního platu, v případě programátora s VŠ vzděláním jde o 60–80 000, u testera se SŠ vzděláním pak o 35–50 000 Kč. V regionech se pak zase přidávalo nejvíce tam, kde dosud byly mzdy na nejnižší úrovni, což je pro většinu pozic v IT Olomoucký a Zlínský kraj a Vysočina. Významně rostly i mzdy projektových manažerů v Jihočeském, Ústeckem, Libereckém a Plzeňském kraji, kde nyní dosahují až na 120 000 Kč.
Rostoucí hlad po IT specialistech je patrný i v oboru podnikových služeb. Jak uvádí asociace ABSL, která na českém trhu sdružuje firmy působící v tomto segmentu, IT patří spolu s výzkumem a vývojem k nejrychleji rostoucím oblastem podnikových služeb v České republice a i do dalšího roku se očekává v této oblasti růst počtu zaměstnanců o více než 10 %. „Role IT v rámci podnikových služeb navíc poroste s tím, jak tento obor stále rozšiřuje svůj záběr a orientuje se více činnosti s vyšší přidanou hodnotou, tedy včetně IT,“ vysvětluje Martin Malo. IT experti působící v tomto oboru v mnoha případech dosáhnou i na šestimístnou mzdu, v Praze průzkum takovou mzdu zaregistroval dokonce u 80 % pozic, v Brně u 47 % a v Ostravě u 40 %. Například konzultant pro oblast ERP/SAP si v Praze přijde až na 140 000, v Brně na 110 000 na Ostravsku na 115 000 Kč.
