Evropský zákon o přístupnosti (European Accessibility Act) platí v Česku už několik měsíců. Ukládá firmám povinnost zpřístupnit digitální služby lidem s handicapem. Naprostá většina provozovatelů webů se však na implementaci zatím nepřipravila.
Přípravy zřejmě brzdí nejasný výklad zákona a absence centrální kontroly. Poptávka ze strany firem tak zaostává, přestože povinnosti se týkají milionů webů, e-shopů a digitálních aplikací. Pokuty přitom mohou dosáhnout až 10 milionů korun a v krajním případě vést i k zákazu podnikání. Zákon se navíc netýká jen webů a e-commerce, ale také dalších digitálních rozhraní, včetně bankovních terminálů nebo aplikací pro veřejné služby.
„Zákon vychází ze standardu WCAG, který existuje už více než dvacet let. Víme tedy, co a jak dělat, ale chybí metodika oficiálního testování ze strany úřadů a v praxi se zatím téměř nekontroluje. Některé firmy proto vyčkávají, dokud nepadnou první pokuty. Ty přitom mohou dosáhnout až deseti milionů korun, v krajním případě může jít i o zákaz činnosti. Povinnosti se navíc vztahují nejen na nové weby a aplikace, ale i na ty stávající, pokud na nich probíhají významnější obsahové nebo technické úpravy. Zákon sice obsahuje klauzuli o ‚nepřiměřené pracnosti‘, která by mohla sloužit jako výjimka, ale chybí jasná kritéria, jak ji posuzovat. Dosud také není určeno, jak budou úřady dodržování kontrolovat,“ říká Kryštof Klaban, vedoucí frontend vývoje v PUXdesign, jenž je součástí technologické skupiny BIQ Group.
Povinnosti se aktuálně vztahují především na weby a aplikace veřejných institucí a od června 2025 se rozšířily i na komerční projekty – například e-shopy, bankovní služby nebo poskytovatele digitálních aplikací. V praxi přístupnost znamená například ovládání webu klávesnicí, titulky u videí, kvalitní popisky obrázků nebo dostatečný kontrast textu. Patří sem také možnost zvětšení písma, ovládání hlasem nebo správné označení prvků pro čtečky obrazovky. U formulářů je potřeba, aby měly jasnou strukturu a šly přečíst pomocí čteček obrazovky. Požadavky se týkají i interaktivních prvků, jako jsou filtry, konfigurátory nebo nákupní košíky, které musejí být plně ovladatelné bez myši. Povinnosti se netýkají jen webů a e-shopů, ale také například bankovních terminálů či fyzických produktů.
„Audit přístupnosti se zvládne během dvou dnů. Samotná realizace doporučených úprav je ale jiná disciplína – u menších webů jde o desítky hodin práce, u složitých e-shopů o stovky. Někdy je potřeba kompletní redesign. Nejde jen o kód, velká část je i v obsahu a za ten odpovídá samotný klient. Typicky se řeší chybějící nebo nevhodné alternativní texty u obrázků, nedostatečný kontrast nebo formuláře, které nelze vyplnit z klávesnice nebo čtečky obrazovky. Pokud má web složité šablony nebo vlastní funkce, může být úprava náročnější než samotný vývoj. I proto doporučujeme, aby přístupnost řešil ideálně ten, kdo web původně stavěl,“ doplňuje Klaban.
