Po více než deseti letech představila společnost ARM novou architekturu svých čipů, resp. ISA – Instruction Set Architecture. Britská firma předpokládá, že specifikace Armv9 zamíří v příštích letech do zhruba 300 miliard zařízení. Tvůrci nové architektury se zaměřili především na bezpečnost, výkonnost a umělou inteligenci. Zachovali přitom plnou kompatibilitu s verzí Armv8.
Vedení společnosti ARM považuje téma bezpečnosti za největší současnou výzvu v oboru. I jednoduchá zranitelnost může vést ke kompromitaci celých sítí. Aktivity hackerů vzrůstají, o čemž svědčí například statistiky honeypotů firmy Symantec, které za jedno čtvrtletí detekovaly 19 milionů pokusů o útok.
V rámci představení architektury Armv9 společnost ARM informovala také o bezpečnostní specifikaci Confidential Compute Architecture (CCA). Právě ta ošetřuje požadavky hardwarově zabezpečeného výpočetního prostředí. Specifikace CCA pracuje také s konceptem Realms. Jakákoli aplikace jej bude moci využít pro izolaci kódu a dat od dalších softwarových úloh. Na vývoji bezpečnostní architektury CCA spolupracovala společnost ARM s firmou Microsoft.
Od architektury Armv9 očekávají tvůrci přibližně 30procentní výkonnostní nárůst oproti předchozí verzi. Využijí ji dle očekávání minimálně dvě generace mobilních a infrastrukturních procesorů, které najdou uplatnění v koncových osobních zařízeních nebo průmyslových řešeních. Kdy architektura Armv9 pronikne k uživatelům společnost ARM neupřesnila. Informovala pouze o tom, že vstupujeme do dekády architektury Armv9.
S pomocí firmy Fujitsu tvůrci do devíté verze architektury nasadili druhou generaci technologie SVE – Scalable Vector Extensions. Ta pracuje s vektory o délce až 2048 bitů. Původní SVE1 podporovala délku 128 bitů. Technologie, která vznikla pro oblast HPC, přispěje k navýšení výpočetních výkonů při paralelních výpočtech, například DSP nebo XR.
