Superpočítač Tianhe-2, jenž provozuje Čínská národní univerzita obranných technologií, si udržel prvenství v aktualizovaném vydání žebříčku Top 500, který informuje o nejvýkonnějších výpočetních systémech světa. Výkon čínského stroje činí 33,86 petaflop za sekundu. Touto hodnotou překonává druhý superpočítač v pořadí, Titan Cray, téměř dvojnásobně.
Z geografického a početního hlediska vládnou světu superpočítačů Spojené státy americké. V žebříčku 500 nejvýkonnějších mají 265 zástupců. Toto číslo se dokonce od letošního června zvýšilo o 12 systémů. 115 zástupců pochází z Asie, 102 z Evropy. Čína má v přehledu 63 superpočítačů, Japonsko 28. Z evropských zemí má nejvíce >>reprezentantů<< Velká Británie s 23 systémy, následuje Francie s 22 a Německo s 20.
V nejnovějším, 42. vydání žebříčku nedošlo mezi prvními deseti nejvýkonnějšími zástupci k žádným velkým změnám. Přibyl pouze systém Piz Daint (technicky Cray XC30), jenž má výkon 6,27 petaflopu za sekundu a provozuje jej Švýcarské národní superpočítačové centrum. Současně jde o stroj s nejvyšší dosahovanou energetickou efektivitou v žebříčku. Na jeden spotřebovaný watt podá výkon 2,7 gigaflopu za sekundu.
Všech 500 superpočítačů zahrnutých v žebříčku podává výkon 250 petaflop za sekundu. Polovinu hodnoty vygeneruje prvních 17 zástupců. Výkon nad jeden petaflop vygeneruje 31 zahrnutých superpočítačů. Velký význam ve světě superpočítačů hrají akcelerační nebo koprocesorové technologie, například Intel Xeon Phi nebo nVidia GPU. Využívá je 53 superpočítačů v žebříčku.
Žebříček Top 500 byl poprvé sestaven v roce 1993. Účast v něm je dobrovolná a po participantech vyžaduje, aby na systémů spustily výkonnostní benchmark Linpack.
