Francouzská společnost Atos oznámila, že získala první zákazníky pro své superpočítače řady Bull sequana. Od jejich návrhu si již v roce 2020 slibuje překonání výkonové hranice jednoho exaflopu. Nejvýkonnější stroj současnosti, čínský Tianhe-2, dosahuje 33,9 petaflopu.
Superpočítače Bull sequana odeberou od firmy Atos instituce French Alternative Energies a Atomic Energy Commission (CEA). Druhý uvedený zákazník již od společnosti Bull, kterou skupina Atos převzal v roce 2014, jeden stroj s označením Tera-100, pořídil. Po šesti letech od zprovoznění se s výkonem 1,25 petaflopu drží na 74. místě žebříčku nejvýkonnějších počítačů světa Top500.
Jednoexaflopová ambice Atosu se v horizontu čtyř let zdá být nereálnou. Jak se s úkolem francouzská firma vypořádá po technologické stránce, zatím není jasné. Lze předpokládat, že vedle procesorů Xeon a koprocesorů Xeon Phi zapojí do výpočtů ve velké míře také grafická jádra. Ta se pro činnost superpočítačů dnes běžně využívají. Například společnost nVidia se v oblasti vědeckých výpočtů snaží prosadit svou architekturu Pascal.
Do světa superpočítačů se ale v posledních letech vkradl stále významnější aspekt energetické úspornosti. Nové systémy, jež do žebříčku Top500 přibyly v minulém roce, dosahují v přepočtu výkonu 3,77 až 4,78 gigaflopu na watt. Již zmíněný šest let starý stroj Tera-100 jim konkuruje hodnotou 0,23 gigaflopu na watt. Návrh systémů sequana počítá s kompletním chlazením kapalinou. Díky tomu se hodnota koeficientu PUE (Power Usage Effectiveness) může pohybovat v blízkosti jedničky. Relativně běžnou hodnotou posledních let se stává PUE 1,2.
Základní jednotku architektury Buill sequana představuje tzv. buňka. Ta se skládá ze dvou kabinetů s typicky 288 výpočetními uzly. Mezi nimi figuruje kabinet se síťovými přepínači. Jeden uzel v dřívějších modelech tvořil procesor Intel Xeon a koprocesor Xeon Phi.
