Rozdíl mezi výrobními náklady herní konzole Microsoft Xbox One a její prodejní cenou činí 28 dolarů. Hardware stojí 457 dolarů, výroba 14 dolarů a na maloobchodní cenovce stojí 499 dolarů. Započteme-li výdaje na vývoj a marže prodejců, konzole se nejspíše ocitne ve ztrátě. Stejně, ba spíše i hůř dopadla konkurenční Sony PlayStation 4.
Nejdražší položkou v seznamu analytiků společnosti IHS je 28nanometrový procesor AMD s pěti miliardami tranzistorů, jenž stojí 110 dolarů. Velmi podobný osmijádrový model využívá i zmíněná Sony PS 4. Čip patří do kategorie SoC – System on Chip, tudíž je na něm umístěn i grafický procesor GPU, konkrétně Radeon. Oba využívají sdílenou operační paměť o velikosti 8 GB. Výpočetní i grafické složce navíc asistuje 15 specializovaných výpočetních jader, řekněme koprocesorů. V celém modulu SoC je 47 MB vyrovnávací paměti, které zabírají zhruba polovinu ze zmíněných pěti miliard tranzistorů.
Druhou nejdražší položku představuje hardware rozhraní Kinect. Stojí 75 dolarů. Na dalších 60 dolarů vyjde operační paměť. Pevný disk s kapacitou 500 GB má hodnotu 37 dolarů.
Společnost Sony na své nové herní konzoli „vydělává“ 18 dolarů, Microsoft 28. Pokud se do nákladových hodnot započítají i výdaje na vývoj a výzkum a režie prodejních kanálů, jen stěží by výsledný rozdíl skončil v černých číslech. Sony i Microsoft na samotných herních konzolích prodělávají. Jádro byznysu spočívá v prodeji licenčních práv třetím stranám, tj. vývojářům herních titulů. Nezanedbatelné příjmy obdrží i za on-line služby a vlastní hry.
Úspěch ekosystému herních konzolí tedy podle analytiků IHS spočívá v co možná nejvyšší penetraci trhu hardwarem, bez ohledu na ziskovost. Čím více domácností zařízení bude mít, tím více her a on-line služeb všichni zapojení dodavatelé prodají. Navíc se cena hardwaru díky zastarávání průběžně snižuje, tudíž dříve či později Sony i Microsoft ceny svých konzolí sníží, případně na nich začnou vydělávat.
