Chápu, že zrovna tohle je věc, kterou nikdo neslyší rád, ale smiřte se s tím: Existuje nespočet důkazů, že my všichni – lidstvo jako komplet i každý člověk jednotlivě, tedy samozřejmě včetně vás nebo mě – jsme neuvěřitelně hloupí. Tuším, že zrovna u sebe máte možná trochu pochybnosti, takže začnu, s dovolením, právě tady.
Víte, jak se v ekonomice státu vzájemně ovlivňují různé veličiny, jak na ně působí jednotlivé prvky právního řádu, jak se projevují vlivy ze zahraničí? Chápete, jak funguje DNA člověka a co je spouštěčem vývoje buněk jednotlivých orgánů v našich tělech? Dobrá, tak tušíte aspoň, jak funguje gravitace?
Nezkoušejte se vymlouvat na to, že v ekonomii existuje spousta protichůdných teorií a ani o DNA a gravitaci toho lidstvo vlastně zatím obecně moc neví.
Jistě, umíme číst, psát a počítat, zvládneme i nějakou tu derivaci a integrál, známe ekonomické teorie od Smithe po Keynese, bez potíží vyjmenujeme všechny planety naší sluneční soustavy a dokážeme tvořit doslova omračující prezentace v PowerPointu… Tak jistě, k obživě to stačí (leckomu i samotný PowerPoint), ale troufáte si tvrdit, že chápete život, vesmír a vůbec?
Jen se ohlédněme… Jak dlouho nám, lidem, trvalo, než jsme byli schopní začít používat alespoň kolo? Parní stroj? Elektřinu? Kolik vody v řekách uplynulo, než vznikla obecná teorie relativity? A jak dlouho bude trvat, než ji někdo konečně smete se stolu jako pitomost, jako neuvěřitelně zbytečné a omezující zjednodušení reality?
Takže když o sobě mluvíme jako o inteligentních tvorech, co nás k tomu vede? S kým se to srovnáváme? Chápu, že leckomu zvedá sebevědomí, když vidí souseda, kolegu, nebo, v nejhorším případě, nějakého domácího mazlíčka…
Ale kde je etalon inteligence?
To by zřejmě byla ta správná otázka. I bez existence rozumného etalonu ale bez váhání tvrdím, že jsme na tom dost bídně. Většinu věcí nechápeme v souvislostech. A když už náhodou ano, tak ve špatných. Vzhledem k omezené kapacitě a rychlosti našich mozků nemáme zpravidla k dispozici ani všechna potřebná data, ani výpočetní výkon pro potřebné analýzy.
Jakmile ale pochopíme, jak moc jsme hloupí, spousta věcí najednou začne dávat smysl.
Je najednou daleko jasnější, proč nás často trápí i banální nemoci, o těch komplikovanějších ani nemluvě. Proč selhávají „promyšlené“ zásahy „elit“ do ekonomiky nebo do přírody. A proč si na správu věcí veřejných vždycky zvolíme partičku, která se nakonec projeví jako banda nesnesitelně jednoduchých podvodníků. A to nejen u nás, byť se to spoustě lidí tak jeví (protože, jak už bylo řečeno, nemají potřebná data ani mentální kapacitu).
Pěkné na tom všem je, že si navzdory naší nebetyčné hlouposti svoje životy dokážeme pěkně užít. Anebo právě díky ní?
A právě užívání si života bych vám na začátku letošního léta rád popřál…
Petr Mandík, editor BusinessIT.cz
Nijak se nezdráhejte připojit pod tento hloupý text svůj hloupý komentář...
