Programovací jazyk Milk, který ošetřuje paměťové operace v rozsáhlých datových souborech, představili výzkumníci z univerzity MIT. Novinka o několik příkazů rozšiřuje rozhraní OpenMP pro paralelní programování v jazycích C, C++ nebo Fortran. Milk řeší zejména situace, v nichž aplikace vyžaduje pouze několik položek z různých míst obrovské datové sady.
Až čtyřnásobné zvýšení výkonu specifických paměťových operací slibují tvůrci programovacího jazyka Milk. V tradičním pojetí tzv. principu lokality existuje předpoklad, že pokud program vyžaduje data z určité části paměti, bude velmi pravděpodobně potřebovat i ta okolní. V běžných informačních systémech bude podobný princip platit a přizpůsobí se mu i řešení správy paměťových prostředků. Situace se mění s příchodem velkých dat, v jejichž případě princip lokality ne vždy funguje. Programy hledají různé položky a procházejí kvůli tomu obrovské rozsahy. Načítání dat představuje potenciální úzké hrdlo výpočetních systémů, zejména pokud se opakuje a program, resp. procesor na výsledky čeká.
Programovací jazyk Milk rozšiřuje o několik příkazů programovací rozhraní OpenMPS (Open Multi-Processing), které v prostředích se sdílenou pamětí slouží k tvorbě vícevláknových aplikací v jazycích C, C++ a Fortran. S jejich pomocí programátoři doplní instrukce, které procházejí, resp. vyvolávají, velké soubory dat a hledají jen několik položek. Kompilátor jazyka požadované operaci přizpůsobí správu paměti.
Přístup k datům je díky jazyku Milk řešen v podstatě dávkově. Pokud aplikace zjistí, že potřebuje určitá data, okamžitě o ně nepožádá, ale uloží jejich adresy do lokálního seznamu. V okamžiku, kdy seznam dosáhne požadovaného počtu položek, jádra procesoru spojí své seznamy a sdruží adresní oblasti podle blízkosti. Poté každé jádro dostane svůj seznam adres, o jejichž vyvolání z hlavní paměti požádá.
