Spontánní chování vrstev grafénu pod vlivem různých teplot odpozorovali vědci z Trinity College Dublin. Materiál vyrobený z grafitu se dokáže po termální aktivaci trhat se, překrývat nebo odlupovat. Při vyšších teplotách jeho autonomní činnost zrychluje.
Grafén, objevený v roce 2010, patří mezi uhlíkové materiály podobně jako například diamanty. Odlišuje se však svou strukturou, která pod mikroskopem připomíná pletivo. Vědci z Trinity College Dublin se domnívají, že termální proměny grafénových plátků nespatřili jako první. Souvislost s teplotou a autonomními změnami ale jako první odvodili, jejich předchůdci reakce nejspíše nezaznamenali nebo je připisovali jiným vlivům. K transformaci materiálu totiž dochází již při pokojových teplotách. Při vyšší se reakce zrychlují.
Pokus demonstrující autonomní vlastnosti grafénu byl proveden na dvourozměrných plátcích extrahovaných z grafitu, resp. z grafénových listů. Jejich šířka se pohybovala mezi 300 a 2000 nanometry a délka činila až pět mikrometrů. Do pásků umístěných na křemíkovém plátu vědci diamantovým hrotem udělali vryp. Od něj se pod vlivem teploty začaly odvíjet tenká vlákna, která se odlupovala, resp. zvětšovala a zalamovala, resp. skládala. Celý proces pravděpodobně začal několik sekund po narušení plátku diamantem.
Termodynamický jev má výraznější a rychlejší efekt při vyšších teplotách. Jeho případné nasazení by se mohlo objevit v medicíně a samozřejmě v elektronice. Princip teoreticky najde uplatnění při výrobě inteligentních léčiv, která se uvolní při změně teploty, nebo v biologických čipech, v nichž by grafénové brány řídily tok plynů nebo tekutin. Vědci se totiž domnívají, že odpozorovaný proces by mohl být i vratný.
