Kanadský think-tank CIGI – Centre for International Governance and Innovation v rámci mezinárodního průzkumu zjistil, že běžní občané se poměrně lehce smiřují s vládním dohledem nad internetem a jejich soukromím. Stejný postoj ale nezaujímají ke komerčním subjektům, převážně velkým technologickým firmám.
Mezinárodního průzkumu s tématem internetové bezpečnosti a ochrany soukromí se zúčastnilo 24 tisíc respondentů z 24 zemí. Mezi řadou zjištění figuruje například také zhruba 70procentní podpora likvidace nebo omezení tzv. temného webu. Sami autoři studie podotýkají, že pracují pouze s předpokladem znalosti tohoto termínu u odpovídajících. Averze vůči temnému webu dosahuje největších hodnot v Indonésii, Indii nebo v Mexiku. Jeho likvidaci nebo regulaci zde schvaluje přes 80 procent respondentů. Ve Spojených státech nebo v Austrálii jde o 72 procent dotázaných.
V průměru jedna čtvrtina respondentů nedůvěřuje své vládě v tématu sledování komunikace. Předpokládají, že se tak může dít i bez jejich vědomí. V průměru pouze 8,47 procenta dotázaných v tomto směru své vládě plně důvěřuje. V Tunisku nebo v Pákistánu se jejich podíl dostal přes dvacetiprocentní hranici.
Většina dotázaných rovněž nechápe, že >>neprolomitelné<< šifrování chrání jejich legální on-line aktivity stejně jako ty zločinecké. Autoři studie nejspíše odkazují na aktuální kauzu telefonů iPhone, k jejichž chráněnému obsahu se americké bezpečnostní složky chtěly dostat. 63 procent všech odpovídajících má za to, že by firmy neměly vyvíjet technologie, jež chrání on-line data uživatelů před zákonem. 70 procent dotázaných se nebrání tomu, aby v odůvodněných případech – povětšinou souvisejících s bezpečností – vládní instituce k soukromému on-line obsahu přistupovaly.
Reakce respondentů značně variují v závislosti na vztahu občanů a vlády konkrétní země. Nesouhlas s nahlížením bezpečnostních složek do soukromí deklarovalo přes 40 procent dotázaných v Turecku nebo v Brazílii. Na druhém konci spektra se pohybovali respondenti z USA, Francie nebo Austrálie (31, 29, 25 procent). Poněkud zarážející je ale zjištění, dle kterého zhruba dvě pětiny dotázaných z Jižní Koreje, Německa, Hong Kongu nebo Japonska rovněž nesouhlasí s nahlížením do soukromého on-line obsahu.
