I když umělá inteligence (AI) zcela ovládla mediální prostor, s jejím reálným zaváděním do firemního prostředí je to podstatně složitější. Podle celosvětového výzkumu Cisco je pouze 14 % společností plně připraveno na nasazení a využití AI. Naopak více než polovinu firem zastihlo hodnocení v nedbalkách, jako částečně nebo zcela nepřipravené. Závod o aplikaci AI přitom již odstartoval. Přes 60 % firem se totiž bojí, že budou mít vážné problémy, pokud se jim nepodaří implementovat AI strategii v průběhu příštích 12 měsíců.
Index připravenosti na AI vychází z průzkumu mezi více než 8000 firmami s 500 a více zaměstnanci ve 30 zemích. Index hodnotil připravenost respondentů na AI v šesti klíčových pilířích: strategie, infrastruktura, data, talent, řízení a kultura. Šetření analyzovalo 49 různých ukazatelů a následně připravenost firem v jednotlivých pilířích ohodnotil na čtyřstupňové škále: Pacesetters (plně připravení), Chasers (středně připravení), Followers (omezeně připravení), Laggards (nepřipravení).
V celkovém hodnocení se pouze 14 % firem dostalo na úroveň Pacesetters/plně připravených, 48 % společností dostalo nálepku Followers/středně připravených a 4 procenta firem nejsou na zavedení AI nachystána vůbec. „Celosvětová studie Cisco ukázala, že více než polovina firem není na AI připravena. V Česku je situace pravděpodobně ještě horší a rychle na tom asi nic nezmění ani přání vlády udělat z AI jednu ze strategických oblastí rozvoje,“ uvedl technický ředitel české pobočky Cisco Pavel Křižanovský.
Co průzkum konkrétně zjistil?
Výzkum potvrdil, že firmy vnímají svůj deficit směrem k AI. Téměř tři čtvrtiny (73 %) organizací vyhodnotil index plně nebo středně připravené z hlediska strategie, pouze 4 procenta firem jsou Laggards, nepřipravena.
S nasazením AI do firemní infrastruktury přinese ve většině případů zvýšení výkonových a výpočetních nároků. Pouze 17 % firem ale disponuje flexibilními sítěmi, které jsou schopny tuto zátěž plně zvládnout. Infrastruktura 30 % respondentů je středně připravena a u 8 % společností jejich sítě požadavkům AI vůbec nevyhovují.
Přestože data představují základní klíč k provozu a fungování většiny AI nástrojů, vykázaly právě v oblasti dat firmy celkově vůbec nejslabší výsledky. Průzkum mimo jiné odhalil, že více než čtyři pětiny firem se potýkají s roztříštěnými, neuspořádanými daty a s existencí datových sil. Tomu pak odpovídá hodnocení v datové oblasti: 17 % plně připravených, 30 % středně připravených, 40 % omezeně připravených a 17 % nepřipravených.
Nasazení AI představuje také výzvu směrem k zaměstnancům. Fenomén AI je ne vždy přijímán s nadšením, a navíc vyžaduje od pracovníků také nové dovednosti. Téměř třetina firem v průzkumu uvedla, že jejich zaměstnanci nahlížejí na AI s nedůvěrou nebo se jejímu zavádění dokonce brání. AI Readiness Index přitom konstatuje, že plně připravené na AI jsou týmy jen u 17 % společností. Přes 40 procent firem (přesně 41 %) pak z hlediska dovedností zaměstnanců patří mezi Followers a 6 % podniků nemá pracovníky připraveny vůbec.
Pouze 2 procenta společností ve výzkumu výslovně uvedla, že se přijetí AI brání. Přesto ale AI Readiness Index konstatuje, že pouze v 9 % případů odpovídá firemní kultura éře AI. Naopak 13 % firem z tohoto hlediska patří k nepřipraveným a 38 % k omezeně připraveným.
Rychlost nástupu AI názorně dokumentuje i pohled na to, jak společnosti zavádějí pravidla a zásady nasazení a používání AI do své firemní politiky. Více než tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jejich společnost zatím nepřijala pro AI komplexní zásady a nemá tak dořešeny například otázky transparentnosti dat, algoritmů nebo ochrany osobních údajů. Více než polovina dotazovaných společností nemá své řídicí procesy adaptovány na prostředí umělé inteligence (45 % omezeně připravených, 11 % nepřipravených), pouze 17 % firem je připravených a 27 % středně připravených.
