Pravidla se mění za pochodu. ICT Konference 2026 ukáže firmám, jak se v nich neztratit

Řízení technologické firmy dnes připomíná závod, během kterého se za pochodu mění nejen trať, ale i pravidla. Přibývají bezpečnostní povinnosti, evropská regulace stále více zasahuje do vývoje a prodeje technologií a umělá inteligence se ve firmách šíří rychleji, než vedení stačí nastavovat pravidla pro její používání. Jak se v takovém prostředí správně rozhodovat? Odpovědi nabídne ICT Konference 2026, která se uskuteční 5. listopadu v Národní technické knihovně v Praze pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu.

Do kalendáře: ICT Konference 2026 se uskuteční 5. listopadu v Národní technické knihovně v Praze.

Pracujeme na rozvoji ICT infrastruktury v době evropské digitální dekády. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, vycházející ze směrnice NIS2, přinesl vedení firem nové, často obtížně srozumitelné povinnosti. Evropský akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act) mění požadavky na výrobky s digitálními prvky a směrnice CER se promítla do nového zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, který se dotýká také poskytovatelů základních služeb. K tomu se přidává rychlý nástup umělé inteligence a její regulace. Zaměstnanci však začali AI používat dříve, než vedení firem stanovilo pravidla pro bezpečné využívání nástrojů a nakládání s informacemi.

Každé z těchto témat lze řešit samostatně, v praxi se však vzájemně prolínají. Změna právních požadavků může ovlivnit výběr technologie, zvolená technologie zase mění bezpečnostní rizika a případný bezpečnostní incident se nakonec může stát problémem, který musí řešit přímo vedení společnosti. Takové množství netriviálních úkolů často přerůstá přes hlavu nejen statutárním zástupcům firem a úřadů, ale i vedení jejich IT oddělení.

Právě proto organizátoři tradičních konferencí Kam kráčí digitální sítě (KKDS) vytvořili nový formát ICT KONFERENCE KKDS. Ten rozšiřuje původní zaměření na digitální infrastrukturu o širší témata ICT. Konference propojí digitální podnikatele, technologické firmy, poskytovatele internetových služeb, bezpečnostní odborníky, veřejnou správu i regulátory a naváže na více než devatenáctiletou tradici odborných akcí.

Méně paragrafů, více odpovědí

Podnikatel nepotřebuje jen slyšet, že má řídit rizika. Potřebuje vědět, kde začít, co je přiměřené jeho velikosti, kolik práce ho čeká, kdo má za jednotlivé kroky odpovídat a co má kontrolovat u svých dodavatelů.

Přednáška „Jak jsme zaváděli požadavky ZKB v režimu nižších povinností: ZKB v nižším režimu bez iluzí – příběh zavádění v praxi“, kterou povedou Jakub Rejzek, Petr Gondek a Aleš Kozdera, představí skutečný průběh zavádění požadavků zákona o kybernetické bezpečnosti. Ukáže celý proces od prvotního posouzení regulované služby přes evidenci aktiv a rozdělení odpovědností až po zpracování dokumentace a nastavení pravidel pro běžný provoz.

Bezpečnostní incident totiž není problém, který zůstává zavřený v serverovně. Účet za něj může firma zaplatit v podobě odstávky, ztracených zakázek nebo poškozené pověsti a jeho důsledky mohou zasáhnout i osobní odpovědnost vedení společnosti.

Program se bude věnovat také zákonu o kritické infrastruktuře a jeho vztahu ke kyberbezpečnostní regulaci. Firmy se dozvědí, podle jakých kritérií stát posuzuje poskytovatele základních služeb a jak lze související povinnosti zavést tak, aby kvůli nim nebylo nutné budovat dva oddělené administrativní aparáty.

Nová pravidla pro digitální výrobky

Cyber Resilience Act ovlivní výrobce, dovozce i distributory výrobků s digitálními prvky. Bezpečnost výrobku je podle nové úpravy nutné řešit od jeho návrhu až po období podpory po uvedení na trh.

Pro výrobce to znamená zásadní změnu přístupu. Situaci lze přirovnat k výrobci automobilu, kterému nestačí vozidlo pouze dodat zákazníkovi, ale musí se po stanovenou dobu zabývat také jeho bezpečností a řešením zjištěných závad.

Na konferenci zazní, co evropská úprava znamená pro uvádění výrobků na trh a jak se mohou firmy na nové povinnosti připravit. Další příspěvek se zaměří na připravovanou revizi Aktu o kybernetické bezpečnosti, označovanou jako Cybersecurity Act 2, a na její možné dopady na soukromý i veřejný sektor.

Firemní data odcházejí do AI bočními dveřmi

Umělá inteligence dokáže zaměstnancům ušetřit hodiny práce. Stejně snadno se však může stát bočními dveřmi, kterými z firmy odejdou smlouvy, osobní údaje, technická dokumentace, konfigurace sítí nebo zdrojové kódy.

Cílem přitom není používání AI zakazovat. Firma by však měla vědět, jaké nástroje její zaměstnanci používají a co se děje s informacemi, které do nich vkládají.

Účastníci získají doporučení, jak rozlišovat mezi veřejně dostupným AI nástrojem, nástrojem s firemní licencí, řešením využívajícím API a lokálně provozovaným řešením. Zazní také jednoduchý postup, jak data rozdělit podle toho, zda je lze do nástrojů AI vložit přímo, zda je nutné je nejprve anonymizovat, nebo zda vůbec nesmějí opustit firemní prostředí.

Další přednáška se zaměří na možnosti využití AI při penetračních testech a red teamingu. Automatizovaný nástroj může pomoci odhalit slabé místo, ale při použití bez dostatečné kontroly se může bezpečnostní test snadno změnit v neplánovaný výpadek.

Privátní 5G: užitečný nástroj, nebo drahá hračka?

Privátní 5G sítě nabízejí spolehlivou komunikaci, předvídatelné parametry a bezpečné oddělení provozu. Ve výrobě, logistice, energetice nebo rozsáhlých areálech mohou řešit situace, ve kterých běžná Wi-Fi přestává dostačovat.

Ani nejlepší technologie však není univerzálním řešením pro každý provoz. O smyslu investice rozhodují konkrétní podmínky, požadovaná dostupnost, mobilita zařízení, bezpečnostní požadavky i očekávaná návratnost.

Na konferenci proto zazní zkušenosti z českých instalací privátních 5G sítí, včetně případů, kdy se původní očekávání nepotkala s technickou nebo ekonomickou realitou. Diskutovat se bude také o nových možnostech využívání kmitočtů a jejich významu pro české podniky.

Technickou část programu doplní témata postkvantové kryptografie, kvantové distribuce klíčů, fyzické ochrany infrastruktury, přesného času v datových sítích a využití dronů ve spojení s 5G. Vystoupí odborníci z praxe i akademického prostředí, například z VUT v Brně.

Jeden den, desítky zkušeností

Řešit regulatorní, bezpečnostní a technologické otázky pouze na základě studia právních předpisů a nabídek dodavatelů znamená skládat celkový obraz z několika neúplných částí. Na konferenci proto bude možné porovnat pohled podnikatelů, techniků, právníků, bezpečnostních odborníků i zástupců státu.

Vedle přednášek bude prostor také pro konzultace, výměnu zkušeností a osobní jednání s lidmi, kteří ve svých firmách a institucích řeší obdobné problémy.

V hlavní hale Národní technické knihovny bude po celý den otevřena expo zóna, ve které představí své technologie a služby partneři konference. Vstup do expo zóny bude zdarma a bez registrace.

Další informace najdete na oficiálním webu ICT Konference 2026, k dispozici je také aktuální program a registrační formulář.

(Partnerský příspěvek)