Na konferenci GTC 2021 představila společnost nVidia serverové procesory rodiny Grace. Čipy, které využívají architekturu ARM, jsou primárně, nebo spíše záměrně, určeny pro úlohy umělé inteligence a oblast HPC – High Performance Computing. Jde o první procesory firmy nVidia, jež jsou určeny pro datová centra.
Na procesorech Grace pracovali inženýři společnosti nVidia více než 10 tisíc hodin. Vyvíjeli je tak, aby vyhovovaly požadavkům aplikací pro zpracování přirozeného jazyka, doporučujícím systémům nebo analytickým programům pro zpracování velkých objemů dat s podporou umělé inteligence. Kombinují energeticky efektivní jádra ARM, konkrétně připravovanou generaci Neoverse, s úsporným paměťovým subsystémem. Pro komunikaci s okolím využívají technologii nVidia NVLink čtvrté generace. Ta podporuje přenosy mezi CPU a GPU rychlostí až 900 GB za sekundu. Procesory Grace budou také podporovat paměti typu LPDDR5x, jež nabídnou vyšší výkon a nižší spotředu energie než generace DDR4. Návrh počítá i s využivím, resp. kombinací s pamětmi typu HBM, jež doprovázejí čipy GPU.
Z pochopitelných příčin při procesory Grace měly ve výkonných výpočetních systémech HPC spolupracovat s čipy GPU a DPU. Všechny tyto typy má aktuálně společnost nVidia v portfoliu. Její zástupci mimo jiné poznamenali, že nekonkurují platformě x86. Tu budou i nadále ve svých systémech a řešeních využívat. Procesory Grace jsou v tomto vztahu považovány za specializované čipy, nikoli za univerzální.
Prvními uživateli procesorů Grace se stanou švýcarské pracoviště Swiss Supercomputing Center a americké centrum Los Alamos National Laboratory (U.S. Department of Energy). Na trh ale čipy dorazí až počátkem roku 2023. Švýcarské centrum je zabuduje do superpočítače přezdívaného Alps, jenž má při výpočtech umělé inteligence dosahovat výkonu až 20 exaflopů.
