Microsoft přidává do Windows API pro rozpoznání věkových skupin uživatelů

Microsoft zavádí do Windows nová rozhraní API, která aplikacím umožní zjistit, zda přihlášený uživatel patří mezi děti, dospívající nebo dospělé. Vývojáři přitom nemají dostat datum narození ani jiné osobní údaje. Systém jim předá pouze věkovou kategorii, případně informaci o tom, zda byl věk uživatele ověřen.

Novinka nazvaná Windows Age API má rozšířit práci s věkem uživatele z funkcí samotného operačního systému i do aplikací a služeb ve windowsovém ekosystému. Microsoft ji popisuje jako nástroj pro vytváření obsahu a funkcí přiměřených věku uživatele.

Pro firmy, školy i vývojáře aplikací je podstatné hlavně to, že API pracuje s omezeným signálem namísto přesného věku. Aplikace tak mohou například rozlišit, že je používá nezletilý člověk, aniž by samy shromažďovaly celé datum narození. To může snížit množství citlivých dat, která by jinak musely ukládat a chránit.

Pět věkových skupin bez data narození

Rozhraní GetUserAgeRangeAsync vrací jednu z pěti kategorií: méně než 10 let, 10 až 12 let, 13 až 15 let, 16 až 17 let a 18 let a více. Nejde tedy o nástroj, který by aplikaci sdělil přesný věk uživatele, ale o klasifikaci použitelnou pro nastavení vhodného uživatelského prostředí.

Vývojář může podle tohoto údaje upravit chování své aplikace. Primární zdroje Microsoftu uvádějí obecně věkově přiměřené prostředí; konkrétní podobu pravidel, obsahu nebo omezení si ale budou určovat jednotlivé aplikace a služby. Samotné API tudíž nezaručuje, že každá aplikace nabídne stejnou míru ochrany nebo stejná pravidla pro mladší uživatele.

Druhé rozhraní, GetAgeVerificationStatusAsync, poskytuje stav ověření věku přihlášeného uživatele. Dokumentace neuvádí osobní údaje, které by aplikace prostřednictvím této funkce obdržely. Rozlišuje tak samotnou věkovou skupinu od informace, zda byl věk ověřen.

Soukromí bude záviset i na implementaci aplikací

Microsoft zdůrazňuje, že Windows Age API nemá aplikacím zpřístupňovat osobní data, například plné datum narození. Tento přístup odpovídá principu minimalizace dat: služba získá jen údaj potřebný pro rozhodnutí, zda má uživateli nabídnout variantu určenou pro dítě, dospívajícího či dospělého.

To ale neznamená, že věkový signál bude bezvýznamný z hlediska soukromí. Informace o příslušnosti k dětské nebo dospívající skupině je sama o sobě citlivá v tom smyslu, že může ovlivnit způsob, jakým aplikace s člověkem komunikuje. Pro uživatele proto zůstane důležité sledovat pravidla konkrétních služeb a jejich nakládání s dalšími údaji.

Microsoft zatím v uvedených materiálech popisuje především technickou funkci API. Windows tím nabízí jednotný mechanismus, který může vývojářům usnadnit práci s věkově rozlišenými funkcemi bez předávání data narození mezi aplikacemi.