Poslední generace herní konzole společnost Sony se v maloobchodě prodává za 399 dolarů. Rozdíl mezi náklady a výnosy tak činí 18 dolarů. Situace se ale oproti třetí generaci SPS zlepšila, neprodává se pod cenou.
Prodejní marže herní konzole Sony PlayStation 4 nečiní ani oněch výše zmíněných 18 dolarů. Ty představují pouze rozdíl mezi výrobními náklady a prodejní cenou. Svůj podíl si z nich, a nejspíš nejen z nich, odkrojí distribuční kanály. Ve výsledku tedy Sony na samotném prodeji konzole pravděpodobně prodělává. To však v celém ekosystému herního byznysu nemusí nijak vadit. Důležité je penetrovat trh a vydělávat na hrách, zejména na jejich on-line podobě.
Nejdražší položku nové konzole představuje mikroprocesor dodávaný firmou AMD. Vyjde na celých 100 dolarů. Paměťové čipy stojí 88 dolarů, pevný disk Seagate 37 dolarů. V zařízení se dále nacházejí bezdrátové technologie společností Marvell a Skyworks. Jejich cena, včetně Blu-ray mechaniky, nebyla serverem AllThingsD zveřejněna. Bezdrátový ovladač vyjde na 18 dolarů.
Podle stejného zdroje stojí výroba multimediálního tabletu Apple iPad Air 274 dolarů. Prodejní cena činí 599 dolarů. Marže v případě telefonu iPhone 5S má být ještě vyšší. Apple ovšem také vydělává především na aplikacích a multimediálním obsahu.
V roce 2006 uvedla společnost Sony na trh herní konzoli Sony PlayStation 3. Její výrobní náklady tehdy činily 805 dolarů a prodávala se za 599 dolarů. Již o tři roky později konzole stála polovinu a Sony její výrobu dotovalo 37 dolary.
Výrobní náklady hardwaru nemusí vždy hrát nejdůležitější roli. Na druhou stanu, nejsou-li navazující příjmy, produkce se prostě nevyplatí. Do stejné situace se dostala i společnost HP, v případě svých mobilních telefonů a tabletů s operačním systémem webOS. Jejich výrobní náklady byly tak vysoké, což je mimochodem v případě největšího světového výrobce osobních počítačů zarážející, že nebyly konkurenceschopné. A navazující aplikační nebo obsahový ekosystém neexistoval.
