Je to vidět takřka na každém kroku: Nadefinujeme si pravidla a pak je s nadhledem obcházíme. Jen dva příklady za všechny, aby bylo jasné, o čem je tu řeč: První: Ministr obrany Vondra prý vymyslel fintu, jak vojákům nesnížit platy. Dává jim masově odměny za hrdinství. Druhý: Heslo do počítačového systému je třeba změnit každý měsíc. Dobrá, v lednu to tedy bude superheslo1, v únoru superheslo2 a v květnu superheslo5. Jsou ti, kdo obcházejí pravidla, zavrženíhodní? Nebo jsou to naopak hrdinové všedního dne?
V Česku jsme na to přeborníci. Jak je tomu jinde, nemohu soudit; netroufnu si totiž tvrdit, že realitu jiné země sleduji stejně podrobně, jako tu českou. Ta naše je ovšem fascinující: Ministr vlády ČR podle iDnes.cz obchází (možná špatné) pravidlo vládních úspor tím, že ze všech vojáků udělá hrdiny, řidiči s klidem a často překračují (možná zbytečná) omezení rychlosti, firmy řeší (možná nadměrně) vysoké odvody a daně z mezd Švarc systémem, šéf vládní politické strany řeší (možná příliš širokou) svobodu poslanců penězi do jejich kapes, zaměstnanci řeší (možná otravné) pravidlo o změně hesla jednoduchým trikem...
Netvrdím, že všechna ta pravidla jsou špatná. Ani to, že jsou dobrá. Ti, kdo je obcházejí, by zřejmě byli schopni argumentovat pro první variantu, ti, kdo je vymysleli, asi pro druhou. I když, po pravdě: Myslím, že ti první by místo vysvětlování mnohdy jen pokrčili rameny, stejně jako ti druzí. Přece všichni víme, jak to chodí. Pravidla tu tak nějak musejí být, někdo za to tak nějak může, ale prostě je budeme všichni tak nějak ignorovat a ono to tak nějak bude všechno OK.
Jen mám poněkud obavu, že čím méně se stávající pravidla dodržují, tím větší existuje tendence vymýšlet pravidla nová, daleko důmyslnější. Taková, která by podle svých autorů neuspokojivý stav zlepšila. Ocitáme se tak ve stále složitější změti pravidel, která už někdy nejsme schopni dodržovat prostě proto, že je vůbec neznáme nebo nechápeme v souvislostech.
Kudy z toho ven? Co třeba revizí pravidel a ponecháním jen těch skutečně důležitých? A jejich vynucováním. Bez zbytečných výjimek. Ve vládě, na silnicích i ve firmách.
Petr Mandík, editor BusinessIT.cz
