PLM systémy, jak již název napovídá, řeší správu životního cyklu výrobku. Ano, to je jejich hlavní funkce, ale je třeba vidět ještě jeden velmi důležitý úkol. PLM je mimo jiné zodpovědné za integraci všech ostatních komponent informačního systému společnosti do jednoho funkčního celku.
Běžně každý očekáváme, že PLM (product lifecycle management) spravuje data z aplikací, které data vytvářejí. Ano, to, že PLM systém poskytuje integrace na CAx a office aplikace, je standardní funkčností. Každý PLM by měl umět integrovat standardně užívané systémy minimálně na úrovni dokumentů (v případě CAD 3D modely a 2D výkresy). Dokumenty by ovšem měl vedle nativních dat spravovat i v neutrálním formátu, v takovém, který umí zobrazit prakticky každý pracovník. Dnes se jako takový neutrální formát používá PDF.
Aplikace musí umět nejen zmíněný soubor vytvořit, ale i doplnit do něj další informace – různá razítka, informační údaje, jména schvalovatelů, čárový kód… Neutrální formát neslouží jen pro prohlížení uživateli, kteří nemají na svém počítači aplikaci, která nativní formát zobrazí, ale také pro hromadné tisky dokumentace a její poskytnutí spolupracujícím subjektům. Pokud takovou funkčnost PLM systém nenabízí, není reálně použitelný.
Základní schéma PLMRozdíl mezi jednotlivými produkty je pak zpravidla v tom, jaké aplikace umí spravovat. Zde je dobře vidět rozdílný přístup k problematice jednotlivými poskytovateli softwaru. Dnes již téměř každý výrobce CAx nabízí ke svému řešení i „PLM“ systém. Zkratka PLM je úmyslně v uvozovkách, řada z nich se totiž perfektně vypořádá s data managementem jejich CAx, ale pro ty ostatní nabízí podstatně méně funkcionality (a to se vůbec nezabýváme rozborem toho, zda jde o PLM, nebo o team data management). Kolik je dnes společností, které používají pouze jeden CAx systém? Velmi málo. Proto by se společnosti s multi CAx prostředím měly zaměřit výhradně na nabídku produktů od firem, které nejsou svázané se žádným CAx, jako jsou ORACLE, ARAS, nebo třeba na českém trhu TD-IS.
PLM neřeší jen správu dokumentů, ale především správu výrobkových dat, zjednodušeně řečeno konfiguraci výrobku (správa součástí nakupovaných i vyráběných a jejich vazeb – kusovníky pro danou konfiguraci výrobku). To z hlediska integrace vyžaduje umět vytvořit konstrukční kusovník na základě struktury modelů v CAD a dále pak umožnit vytvoření technologického kusovníku.
Tím to vše nekončí. Řada klíčových informací (katalog nakupovaných součástí a materiálů včetně cen, stav rozpracované výroby, odchylky…) je v ERP - a tím se dostáváme k další integraci, k integraci na aplikace, které data převážně „konzumují“.
Většinu dat pro plánování a řízení výroby (kusovníky) získávají z CAx právě prostřednictvím PLM systému. Ostatní (technologické postupy, specifikace, plány jakosti a další) vznikají dokonce přímo v PLM.
Detailní rozbor integrace mezi PLM a ERP systémem by vyžadoval samostatný článek podstatně většího rozsahu. Je zde řada otázek technologických – jak řešit sdílení informací (textové soubory např. XML, sdílené databázové tabulky nebo propojení pomocí middleware). Je to složitá problematika, ale je to „jen“ technologie. Vážnější otázky jsou analytické – kde a odkud získat jaká data, která z nich budou primární, jak zamezit redundanci dat atd. V každém případě řada realizovaných a především funkčních integrací mezi PLM a ERP ukazuje, že i přes svoji složitost je tato oblast zvládnutelná a se zkušeným dodavatelem i „spolehlivá“.
Bez PLM a s nímMost mezi CAx a ERP, který PLM poskytuje, je asi každému zřejmý, pokud ne, tak nezbývá než doporučit zaměřit se na obrázek vpravo. Končí tím ale integrační úloha PLM?
Nekončí. Vedle klíčových, více či méně standardních aplikací má každá společnost řadu speciálních aplikací, které v sobě více či méně skrývají firemní know-how. Může se jednat o Excel s výpočtem nákladů na výrobek, ale i o podstatně sofistikovanější aplikace. Například výrobce komplexních zařízení, jakými jsou třeba turbíny, kompresory, motory a další, nikde na trhu nekoupí software pro návrh svých produktů. Právě nová konstrukční řešení jejich produktů je to, co je odlišuje od konkurence. Každé takové nové řešení vyžaduje nové výpočtové algoritmy a postupy. Firmám nezbývá, než si svůj „výpočtový“ software vytvořit. Jenže takový software tvoří odborníci na tepelné, proudové či pevnostní výpočty, ne programátoři. Jak potom takový software vypadá? Je to řada jednotlivých aplikací, kde výstup jedné je zpravidla papír, který uchopí někdo další a čísla z něj naťuká do jiného programu. Myslíte si, že přeháním? Pokud ano, tak navštivte firmu, která takový komplexní výrobek nabízí.
Každého okamžitě napadne, jaký potenciál pro úspory v sobě skrývá vytvoření jednotného systému, který bude pracovat nad jednotnou databází. Veškerá data budou jen na jednom místě (bez redundancí), bude přehled o verzích, nic se nebude zadávat několikrát…
Autor: Ing. Pavel Mareš, ředitel TD-IS
(Partnerský příspěvek. Obrázky: Autor.)
Dosáhnout růstu a současně úspor. V organizaci jako celku, ale i v jejím IT. Zdánlivě jsou tyto cíle neslučitelné, ale...
