Tradiční informační technologie, resp. hardware, pohání soustavy binárních přepínačů. Pokud by byl programován lidský mozek, musel by se použít jiný přístup, který by pracoval se vzorci signálů a s časováním aktivit. Tímto směrem by se mohl vydat nový křemíkový prvek – neuristor.
Vědcům z laboratoří firmy Hewlett-Packard se podařilo najít způsob, jak v budoucnosti sestavit křemíkový čip, jenž by byl složen z nových prvků – neuristorů. Základním kamenem tohoto polovodiče jsou již dříve vyvinuté memristory. Neuristory dokáží produkovat signály analogické biologickým neuronům. O konkrétním uplatnění vynálezu ve světě počítačů zatím vědci nehovoří. Důležité bude praktické nasazení neuronového/neuristorového schématu do výpočetních procedur. Jinými slovy: to, co umí řada programů softwarově, musí být převedeno do hardwarové podoby.
Neurony tvoří základ centrální nervové soustavy živočichů. Kódují informace s pomocí správně časovaných sérií impulzů, které vytvářejí příslušné vzory. Ty následně vedou k nějaké akci. Vědci z HP Labs využili při výzkumu zjednodušený model biologického neuronu založený na sodíkovo-draslíkových iontových kanálech.
Neuristorysestavili ze dvou memristorů, přičemž ke každému z nich připojili kondenzátor. Ten udržuje elektrický náboj, jenž je možno v případě potřeby uvolnit, což vytvoří impuls. Uvolňování náboje řídí příslušný memristor.
Výše zmíněný memristor je pasivní elektronická součástka se dvěma vývody. Její odpor má proměnlivou charakteristiku. Prochází-li proud jedním směrem, odpor se snižuje, v opačném směru se zvyšuje. Memristor si dokáže zapamatovat hodnotu odporu i po odpojení od zdroje a to na libovolně dlouhý čas.
