Devět měsíců po představení náhledové verze uvolnila organizace Mozilla 64bitovou verzi internetového prohlížeče Firefox. Uživatelé si ji mohou zvolit v rámci 43. edice. Nově prohlížeč dokáže adresovat více než čtyři gigabajty operační paměti, což představuje hlavní rozdíl oproti 32bitové verzi.
Firefox se stal nejspíše posledním z pětice nejrozšířenějších internetových prohlížečů, který nabídnul 64bitovou verzi. Většinu konkurentů tak učinila s náskokem několika let. Například Internet Explorer z dílny firmy Microsoft dorazil k uživatelům v 64bitové podobě již v roce 2006. A s Windows 10 se na scéně objevil další konkurent v podobě relativně chváleného prohlížeče Microsoft Edge.
64bitové verze Firefoxu pro operační systémy Linux a OS X však Mozilla nabízí již řadu let. Jeho absence pro Windows však mohla být považována za konkurenční nevýhodu. Běžní uživatelé ale mnoho rozdílů neobjeví.
Cesta k 64bitovému Firefoxu pro Windows rozhodně nebyla přímočará. V listopadu 2012 Mozilla ohlásila přerušení vývoje, částečně i kvůli nezájmu uživatelů, kteří si stěžovali na praktickou nepoužitelnost pracovních verzí. Ale již v prosinci 2012 vývojářské práce znovu pokračovaly.
Edice Firefox 43 mimo jiné posílila v oblasti >>intenzivnějšího<< blokování obsahu a reklamy, pro které využívá seznamy dodané firmou Disconnnect. Ta stojí také za privátním módem, jenž dorazil s verzí 42.
