Vědci z americké Cornell University vytvořily elektromagnetické paměťové zařízení, které pracuje při pokojové teplotě a pohání jej elektrické pole, jež představuje dílčí projev elektromagnetického pole. Pozor, nehovoříme o napájení nové paměti elektrickým proudem.
Energetická úspornost výpočetní techniky se stala velkým tématem zhruba před deseti lety, kdy se v médiích a v nabídkách firem objevovaly projekty tzv. Green Computingu. Přístupy ke snižování nároků na spotřebu elektrického proudu se zaměřily na drtivou většinu komponent a modulů. Neodstranily však základní princip, jímž je samotné napájení. A elektromagnetická paměť vědců z Cornellovy univerzity vyžaduje pouze elektrické pole, nikoli proud.
S podobně koncipovanými paměťovými prvky se může všelicos změnit. Moduly již nebudou muset být protkány sítí vodičů a nabídnou menší rozměry. Bez napájení odpadne i potřeba chlazení. Navíc fyzikální testy ukázaly, že se použitý materiál přepíná ve dvou krocích. Na počítačovou paměť by stačil jeden. Dva kroky zvyšují využitelnost technologie pro podstatně složitější úkony.
Zmíněným materiálem je bismut-feritová směs (za případný nepřesný překlad se omlouvám). Ta vykazuje velmi vzácný rys. Je citlivá na fyzický magnetismus i na feroelektrický. A s pomocí elektrického pole lze ovládat polaritu, resp. přepínat nastavení. Podobný koncept již byl zrealizován, ale za teplot -269 stupňů Celsia. Proto tvůrci nyní zdůrazňují funkčnost při pokojové teplotě.
Paměťový modul má v tuto chvíli kapacitu jednoho bitu. Není odolný vůči rušivým magnetickým tokům a otázkou je, jak jej případně sériově vyrábět. Na vývoji vědci dále pracují. Zdůrazňují ovšem, že díky jejich objevu by se počítače v podstatě vůbec nemusely vypínat. Paměť by totiž nespotřebovávala žádný proud a tudíž by příslušné systémy mohly být okamžitě anebo nepřetržitě k dispozici.
