Seyfor je nový název společnosti Solitea, která patří mezi nejrychleji rostoucí dodavatele IT řešení v Evropě. Firma založená před 32 lety Martinem Cíglerem dnes zaměstnává 1 600 lidí v osmi zemích a obsluhuje zákazníky ve 38 státech. V mimořádné expanzi se chystá pokračovat s ambicí stát se předním evropským hráčem a konkurovat největším světovým IT společnostem.
„Chceme být srozumitelní pro zákazníky na celém světě. Název Seyfor nás nebude limitovat na nových trzích tím, že by mohl být podobný názvu lokálních společností,“ vysvětluje Martin Cígler, generální ředitel Seyforu.
Nová identita zároveň lépe odpovídá činnosti firmy. „Základem naší práce je pečlivě naslouchat. Bez toho bychom nemohli vyvíjet produkty a služby, které by si zákazníci koupili. Téma naslouchání je proto hlavním motivem nové identity a firemní kultury spolu se sloganem Just sey it, we are listening,“ dodává Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu.
Pod značkou Seyfor se tak lidé v Česku budou setkávat se systémem eRecept, s účetním systémem Money S3, mzdovým softwarem Vema, jedničkou na českém trhu, s iDokladem, který jako cloudový software pro jednoduché řízení fakturace využívá 70 tisíc především menších a středních podnikatelů, a s řadou dalších rozšířených produktů.
Samostatné značky v rámci skupiny budou pokračovat pod svým vlastním brandem. Co se však v průběhu příštího roku změní, je jejich vizuální identita. Drtivá většina značek se přiblíží novému vzhledu společnosti Seyfor.
Ve světě chce Seyfor svými službami konkurovat i velkým globálním firmám. „Chceme se etablovat na největších trzích jako stabilní dodavatel, který pokrývá všechny potřeby podnikatelů od malých živnostníků až po velké korporace, a to na jednom místě,“ doplňuje Cígler.
Stávajících zákazníků se změna nijak nedotkne, jedná se pouze o nový název, který neprovází žádné změny v nabídce služeb, v managementu nebo majetkové struktuře.
Zároveň s novým názvem Seyfor představuje výsledky velkého výzkumu mezi zaměstnanci firem, kteří aktivně využívají v práci informační technologie. Cílem bylo zmapovat, co si myslí běžní uživatelé firemních softwarů a aplikací. Je všechno to nadšení do nových technologií oprávněné, nebo jsou na konci všeho rozčarovaní zaměstnanci, kterým pořád něco nefunguje?
„Výsledky říkají, že lidé jasně vidí přínosy digitalizace a zároveň vnímají, že by to všechno mohlo být ještě lepší. To ukazuje, že v oblasti digitalizace je pořád obrovský potenciál,“ komentuje data Martin Cígler.
Z výsledků vyplývá, že dvěma třetinám zaměstnanců v Česku občas nefunguje správně některý z firemních systémů či programů. Často se to stává 13 % zaměstnanců, skoro nikdy 18 % a nejméně lidí uvedlo, že jim fungují bezchybně (4 %).
Při otázce, jak rychle dokáže jejich zaměstnavatel zavádět změny a vylepšení v rámci firemních systémů a dalších informačních technologií, uvedla desetina lidí, že velmi rychle, polovina spíš rychle, třetina spíš pomalu a 7 % velmi pomalu.
Při hodnocení pokročilosti firemních softwarů nejvíce lidí uvedlo, že jejich zaměstnavatel používá mix starých a nových technologií (61 %). Desetina prohlásila, že používá zastaralé technologie, a 28 % respondentů tvrdí, že firma pravidelně investuje do těch nejnovějších.
Zaměstnanci také známkovali dostupnost a přehlednost firemních dat, která potřebují pro svoji práci. Nejčastějšími známkami byla trojka (35 %) a dvojka (31 %). Známku čtyři udělilo 16 %, jedničku 12 % a pětku 6 %.
Ukázalo se, že naprostá většina firem se pokouší digitalizovat své procesy. Čtvrtina zaměstnanců uvedla, že se firma snaží digitalizovat, co se dá. Mnohem více, a to 59 %, říká, že se jim daří digitalizovat jen některé procesy. Desetina pak říká, že nedigitalizují nic, a pro 6 % není digitalizace v jejich oboru důležitá.
Při dotazu, v čem vidí hlavní přínosy nových technologií a digitalizace pro práci, lidé nejčastěji souhlasili s tvrzením, že šetří čas (68 %). Další v pořadí byla efektivnější spolupráce (58 %) a šetření papíru (57 %). Pro pětinu respondentů patří mezi hlavní přínosy finanční úspory a stejné skóre získalo i omezení chybovosti. Žádné přínosy nevidí 5 % zaměstnanců.
