Konsorcium subjektů, které realizují projekt European Processor Initiative, doručilo Evropské komisi první dokumentaci úsporných čipů, jenž by měly pohánět budoucí evropské superpočítače. Vytvoření návrhu tvůrcům nezabralo ani šest měsíců, skupina oficiálně zahájila činnost v prosinci 2018.
Konsorcium EPI - European Processor Initiative tvoří 26 organizací z deseti evropských zemí, povětšinou výzkumných univerzit. Jejich činnost financuje Evropská unie v rámci programu Horizon 2020. Specifické postavení má v konsorciu francouzská společnost Atos, která je v podstatě jediným významným dodavatelem superpočítačů ze starého kontinentu.
Projekt má mimo jiné pomoci evropským výzkumným institucím při budování superpočítačů. Cílem je překonat hranici jednoho exaflopu. Jde zhruba o pětinásobek výkonu současného lídra žebříčku světových superpočítačů Top500, který provozuje americké ministerstvo energetiky. Postavila jej firma IBM a nese název Summit. Příští rok by jej ovšem mohl sesadit z trůnu čínský exaflopový počin, resp. superpočítač Tianhe-3.
Projekt EPI připravuje celou rodinu procesorů, jež využijí architektury s redukovanou instrukční sadou, konkrétně RISC-V a pravděpodobně ARM. První kategorie poslouží zejména v akcelerátorech, v nichž zajistí úlohy spojené s umělou inteligencí a náročnými úlohami. Druhá zajistí obecné výpočty. Vedle procesorů pro superpočítače ale projekt počítá i s návrhem čipů pro průmyslové využití, zejména pro automobilový průmysl. Vedle hardwaru vznikne v rámci projektu také middleware, sady pro vývojáře, kompilátory, knihovny i koncové aplikace.
První generace čipů nebo spíše návrhů, jejichž vývojem se projekt EPI zabývá, by mohly být dokončeny v roce 2021. Ponesou název Rhea a zatím si nekladou za cíl překročení jednoexaflopové výkonnostní hranice. Druhá generace s označením Cronos je plánována na rok 2022 nebo 2023. Obě rodiny nabídnou čipy použitelné v segmentu HPC i v průmyslu.
epi_roadmap_592
