Praktické nasazení umělé inteligence zvýší produktivitu práce podstatně více než parní stroje 18. a 19. století. Podle predikce konzultantů společnosti McKinsey vygeneruje do roku 2030 globálně 13 bilionů dolarů. Každý rok navýší světový hrubý domácí produkt v průměru o 1,2 procenta.
Probíhající aplikace umělé inteligence výrazně podpoří či dokonce akceleruje ekonomickou aktivitu lidstva. Podle analytiků společnosti McKinsey v následujících dvanácti letech každoročně zvýší globální hrubý domácí produkt v průměru o 1,2 procenta. V době dominance parní energie, konkrétně mezi lety 1850 až 1910, údajně šlo o 0,3 procenta. Na počátku současného tisíciletí, kdy obdobný boom zažívaly moderní informační technologie, přinesly každoroční navýšení světového HDP o 0,6 procenta.
Nástup umělé inteligence s sebou nenese pouze pozitivní projevy. V rámci konkurenčního boje z něj podle mínění konzultantů nejvíce vytěží pionýrské firmy, které příslušné technologie nasadí mezi prvními. Po roce 2030 nejspíše dojde ke snížení vlivu umělé inteligence na další růst ekonomické aktivity.
Současně se mohou zvýšit rozdíly mezi ekonomicky vyspělými a rozvíjejícími se regiony. Zatímco první skupina umělou inteligenci vítá a vykompenzuje s ní úbytky lidské pracovní síly, druhá se potýká v podstatě s opačnými tendencemi. Disponuje nadbytkem pracovní síly a ještě pro ni nemá uplatnění.
Vyspělé státy mohou podle konzultantů společnosti McKinsey díky nástupu umělé inteligence v průběhu následujících deseti až dvanácti let zvýšit svůj čistý ekonomický přínos o 20 až 25 procent. V případě rozvíjejících se ekonomik půjde o 5 až 15 procent.
Svou daň si umělá inteligence vybere také na pracovním trhu. Na něm dojde k podstatnému snížení nabídky pozic, jež nevyžadují vyšší digitální dovednosti a věnují se opakujícím se úlohám. Zvýší se naopak poptávka po profesích s vysokou úrovní digitálních dovedností, které se budou věnovat neopakujícím se činnostem.
Samotná automatizace práce představuje oblast, v níž umělá inteligence nabídne nejvyšší přínos pro světové HDP. Z avizovaných 13 bilionů dolarů na ni připadne 9, tj. 11procentní navýšení oproti současnosti. Dalšími 6 biliony dolarů přispějí nové produkty a služby, které díky umělé inteligenci vzniknou. Jako příklad analytici uvádějí genové inženýrství nebo autonomní dopravní systémy.
Uvedené dvě položky nepředstavují jediné zdroje růstu světového hrubého domácího produktu, které přinese umělá inteligence. I s dalšími - méně významnými - musejí přispět téměř 20 biliony dolarů. Tento součet ovšem překonává v úvodu avizovaných 13 bilionů dolarů. Důvod konzultanti osvětlují poměrně jednoduše a pochopitelně. Praktická aplikace umělé inteligence nepřinese pouze pozitiva. Spojené negativní externality a náklady na přechod si v součtu vyžádají sedm bilionů dolarů. O ně se globální HDP průběžně sníží.
V podstatě jde o kvantitativní vyčíslení dopadů umělé inteligence na osoby, které budou jejími schopnostmi nahrazeni. Podle odhadu konzultantů půjde o 14 procent z celku současné světové pracovní síly. Tito lidé se budou muset přesunout do nových či jiných odvětví nebo geografických regionů.
